Každoročně se po celém světě odehrává okamžik, na který pěstitelé čekají s napětím celou sezónu. Všechny naděje a touhy směřují k tomu dni, kdy se zúročí celoroční úsilí a obavy o sklizeň postupně odcházejí, jakmile jsou rostliny pečlivě uloženy v bezpečí temné místnosti. Sklizeň se zdá být bezstarostným vyvrcholením celého pěstebního procesu, avšak skrývá v sobě mnohá úskalí. Člověk si totiž může svou celoroční snahu snadno znehodnotit během několika dní, či dokonce hodin.
Stejně jako po celý rok, i v období sklizně se vyplácí trpělivost. Bylo by přece zbytečné nechat svou nedočkavost, aby vedla k nedosažení 100% potenciálu sklizně. Abychom zajistili co nejlepší výsledky, je důležité rozdělit celou sklizeň do několika fází. Od předsklizňového pozorování, které se s ubývajícími a čím dál chladnějšími dny zintenzivňuje, až po důkladné dozrávání ve sklenicích. Každý z těchto kroků má své nezastupitelné místo v celém procesu, a proto je nezbytné nepodceňovat žádný z nich. Ve světě pěstování platí, že kde není čas na pečlivost, tam je čas na zklamání.
První část sklizně začíná již týdny před samotným „seknutím“, kdy je třeba rostliny pozorovat a bedlivě sledovat, aby vám neunikly důležité detaily, podle kterých lze analyzovat zralost a připravenost rostliny na sklizeň. Neexistuje žádný jednotný manuál nebo scénář pro venkovní sklizeň, protože proměnných faktorů, které ovlivňují vaše rostliny, je nespočet, a pěstitel musí vždy přihlédnout k aspektům jako délka zrání pěstované odrůdy, nadmořská výška nebo proměnlivost počasí. Každý zkušený pěstitel musí projít fází pokus/omyl, kdy zkoumá a studuje prostředí, ve kterém pěstuje. Když je prostředí tak neovlivnitelné jako „venku“, je třeba pozorovat chování přírody a počasí v daných částech sezóny, obzvláště pak v období podzimu a sklizně. I když výjimka potvrzuje pravidlo, bývají první sklizně u začínajících pěstitelů často v partizánském stylu. Díky dezinformacím a dogmatům, které kolují konopnou komunitou a folklórem, má spousta lidí naučené chybné mechanizmy, jako je třeba stříhání listů za „mokra“, což velmi negativně ovlivňuje výsledný produkt, ale o tom si řekneme později.
Uvedeme si teď faktory, které budou ovlivňovat vaši sklizeň a na které si musíte dát pozor:
Déšť/Vlhkost: Září a obzvláště říjen mohou být zpravidla velmi vlhké a nepředvídatelné. Letní bouřky a strach z krup už opadly, přichází však další nepřítel – zima a vlhko. Čím víc se rostliny blíží ke konci svého života, soustředí všechnu sílu a energii do tvorby květu. Palice jsou tvrdé a těžké a příliš velká vlhkost v kombinaci s bezvětřím je ideálním prostředím pro plísně. Plesnivění květů není nic neobvyklého, otázkou však je, jak se nejlépe zachovat, když plíseň objevíte, a jak zachránit co možná největší část úrody. Když objevíte ložisko plísně na vašich rostlinách, pravděpodobně je těch ložisek více, i když v danou chvíli nejsou vidět, protože se šíří zevnitř květů směrem na povrch. Pokud jste objevili plíseň, bohužel musíte přihlédnout k tomuto faktoru více než k těm ostatním a sklidit danou rostlinu/rostliny dříve, než se plíseň rozšíří dále.
**Teplota**: Stejně jako listy stromů na podzim, i listy konopí žloutnou a blednou. Když však teplota v noci klesne pod určitou hranici, můžeme si všimnout, jak listy a celé rostliny fialoví a modrají. Tento proces je na jednu stranu krásný a značí, že se blíží konec života rostliny, na druhou stranu také ukazuje, že po přemrznutí rostliny zpomalují své interní procesy, a dozrávání se zastavuje nebo zpomaluje. Rostliny, které jsou přes noc vystaveny teplotám nižším než 10 stupňů, jsou pak náchylnější k plesnivění a hnilobě.
**Barva trichomů**: Klíčovým faktorem, který ovlivňuje připravenost rostlin ke sklizni, je barva trichomů. Olejnaté hlavičky pryskyřice jsou hlavním ukazatelem zralosti a každý zkušený pěstitel by měl vědět, že průhledné trichomy značí nezralost, zatmavené nebo nahnědlé značí přezrání. Ideálním stavem je fáze uprostřed, kdy jsou trichomy matně mléčné. Proč je tento detail tak důležitý? Látky, jako jsou terpeny a kanabinoidy, se ve finální fázi života rostliny dynamicky proměňují a naším cílem je sklidit rostlinu ve fázi, kdy má nejvíce aktivního THC a největší množství terpenů. Zakalené trichomy nám ukáží ten pravý moment, a je důležité je sledovat poslední 2-3 týdny před potenciální sklizní. Pokud vám počasí přeje, není příliš vlhko nebo nemusíte řešit jinou komplikaci, řiďte se těmito radami.
**Barva pestíků (chloupků)**: Hnědnoucí chloupky na palicích rostlin rovněž značí zralost, nejsou však ani zdaleka tak důležitým faktorem jako barva trichomů. Hnědnutí chloupků nám jen ukazuje, že rostlina vstoupila do poslední fáze svého života. Neexistuje žádné platné pravidlo, podle kterého by se z procentuálního zahnědnutí chloupků dalo určit, že je rostlina připravená na sklizeň (jak jste možná dříve slyšeli nebo někde četli). Někdy se stane, že rostlina teprve začíná hnědnout na pestících, ale trichomy jsou už ideálně zakalené, a naopak.
**Načasování – počasí x část dne**: Posledním, ale neméně důležitým faktorem je konkrétní načasování sklizně. Pokud ostatní aspekty uvedené výše nasvědčují bezproblémové sklizni, stačí už jen vybrat ideálně slunný, nebo alespoň ne příliš vlhký den. Kdybyste rostliny sklidili mokré nebo příliš vlhké, a vaše sušící místnost nebyla dobře větraná a neměla dobrý pohyb vzduchu, mohlo by se stát, že v nastalém teplu by začaly hojně bujet zárodky plísní uvnitř palic, které by během krátké doby prorostly celými palicemi, nebo dokonce celými rostlinami, a mohly by znehodnotit celou sklizeň. To jsou však extrémní případy, kdy pěstitelé podcení a zanedbají proces sušení. I u tohoto kroku platí, že musíte neustále monitorovat, když vám to podmínky dovolí, ideálně 2-3x denně, zejména v prvních dnech sušení. Můžete tak odpozorovat případné problémy už v zárodku a jednat rychle. Pokud jste vybrali ideální den a počasí vám přeje, je nyní třeba určit čas sklizně. Zdá se to být nedůležitý detail, ale opak je pravdou. Venku pěstované rostliny je třeba sklízet brzy ráno, ideálně za úsvitu. Tento krok nemá esoterický důvod, ale biologický. Rostlina přes den v rámci procesu fotosyntézy produkuje škroby, které ukládá ve své buněčné struktuře, a v noci je mění na cukry. Jinými slovy, rostliny sklizené za světla mívají větší procento škrobů, což může zhoršit jejich hoření a způsobit škrábání v krku.
